jezkovyvoci.cz

Druhý život starého kola.

V tomto bodě jsem si myslel, že nebude problém. Požadavek byl jednoduchý. Staré kolo, pokud možnost zdarma nebo za lihovinu, do kterého se nemusí vrážet peníze na rozhýbání. Nejlépe z ověřených modelů, tedy staré horské. Vycházel jsem z předpokladu, že mnoha garážistům nebo kůlnařům se válí nějaké staré zaprášené kolo, hodně cykloidních lidí bude mít nové moderní lehké horské kolo s hliníkovým rámem a v garáži se bude povalovat nějaký  beznadějně zastaralý ocelový oř, kterého by se za pár korun rád zbavil. Chyba lávky!  No zkrátka, podcenil jsem a když byl balík s motorem doma, zjistil jsem, že to s tím kolem nebude tak jednoduché. Bazary prázdné (nemyslím zastavárny a podobné recyklovny loupežníků) a u kamarádů pouze věrně sloužicí kola v různém věku. Nakonec se nabídka v ceně "odvez to z garáže, když ho tam vzadu vyhrabeš" zúžila na staršího galuskového Favorita a tříčtvrtěční Esku. Jako první kus tedy šel Favorit -  celé kolo je víc jak neúplná tří čtvrtina, jsem si říkal. Navíc ti galusky slibovaly rychlý vítr okolo uší a navíc se sportovní minulostí.

O tom, že se ten držák motoru vejde na horské kolo jsem z diskusí vědel. Sázkou bylo, jestli se narve na skorozávodní úzký a malý prostor zadní vidlice favorita.

Kolo bylo v zásadě v pořádku a nevyžadovalo větší investice. Oproti horskému kolu jsem počítal z výměnou řidítek za rovná - tedy tyče řidítek, představce, brzdových páček a lanek.

Na jaro udělám přestavbu buď na horské kolo a teď nově jsem v Praze narazil na zdroj bazarových luxusních kol v zajímavém designu prý původem ze Švýcarska, kde je smetánka používá pro ježdění na golfové hřiště. Už podle země to slibuje vychytané převody. Jsou prý ve výborném stavu, za pár šupů (prý 1200-1500) a nepřehlédnutelná - ideální objekt motorizace. S majitelem bazaru jsem mluvil že mi určitě případně jedno extra zachovalý dá bokem před jarním nákupním šílenstvím, do konce roku kouknu na jedno v provozu.

Poučení: Na přichycení je potřeba kolo s  prostorem na vidlicích mezi středem a zadním kolem a šířka vidlic.

Přestavba kola 

Jelikož ve svém 2+1 dílnů nemám, na auto mi prší a veškeré nářadí se mi musí vejit do třech kisen a dvou poliček v předsíni a rukama se živím jen v rozsahu rozměru klávesnice, svěřil jsme tedy po střízlivé úvaze přestavbu do plnotučného cyklo servisu. 

Přestavba totiž, mimo špíny z oleje,  vyžaduje vyrazit osičku a narazit novou, vyměnit talíř, nasadit držák motoru,  prodloužit řetěz na délku "tak akorát" a napozicovat motor. To nepíšu ani o těch cyklověcech jako  přehození řídítek na rovná (no možná na beranech mít plynovou rukojeť by bylo větší fřajeřina, třeba příště), přepáčkování a přelankování a samozřejmě seřízení všeho abych se na tom na prvním kilometru nepoložil pod projíždějící tatru s pískem. 

Šel jsem tedy za tím, co mi prodal to nemotorizované kolo loni, panem Čechem na rohu Husovy ulice a Palackého. Souhlasil, že mi to teda podle návodu přehodí. 

První neznámou bylo, jestli se tam ten motor za talíř vůbec vejde. V jednom návodu psali, že je potřeba 8 centimetrů mezi středem rámu a zadním pláštěm. V jiném zase že stačí 6,2 centrimetrů. S Favoritem jsme byli někde uprostřed.

Pan Čech provedl rozborku a sborku s novým talířem, proměřil a když jsem odsouhlasil, pokračoval dál. Podotýkám, že to jsou fáze, kdy každá fáze byla zhruba týden, protože po telefonátu pár dní trvalo, než jsem se v otevírací době do města vůbec dostal.

Nebudu popisovat, zkrátka ten památečný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud do kola je středa 29.11.  Kolo jsem převzal, zaplatil třičtvtě Smetany za materiál a práci, narval kolo do auta a přešel do fáze 2 - elektrifikace!

Poučení: Přestavba nevhodného kola může vyjít stejně nebo dráž jako nákup starého bez větších změn.